U Honzíka v Ostravě
30. 3. - 5. 4. 2007

V pátek 30. 3. 07 přijel Jirka do Šitbořic. Měla jsem velkou radost. Byl tam skoro celý den, ale protože byl utahaný po cestě, nešli jsme nikam. Odpoledne jsme se zastavili u Věrky a odjeli do Ostravy. Tam jsme přijeli večer. U Honzíka bylo všechno vzhůru nohama, předělává totiž koupelnu a kuchyň. Povídali jsme si asi do jedné hodiny. Potom šli spát a ráno se nemohli probudit.
Ozvala se Zdenka, abychom přišli na výstaviště Černou louku. My čekali asi hodinu na Dana a pak šli. Honzík se však musel od tramvaje vrátit, přišel mu pracovník na koupelnu.
Na výstavišti bylo plno zajímavých věcí. My se Zdenkou koupili struhátko na česnek, Jirka nádobky na vajíčka do mikrovlnky, knížku o cestování. Pak ještě kaktusy. Každý kraj tam měl svůj stánek, též i cestovky. Venku před výstavištěm si Jirka koupil řezačku na sklo a kachle. Dělá si totiž v obýváku dlažbu.
Potom jsme byli v kině - "Vratné láhve". Všem se nám to líbilo. A pak šli na večeři a pak že půjdem ještě do bazénu. Tam na nás čekal i Honzík, ale bazén byl zavřený. Tak jsme se zastavili ještě na sodovce a jeli k Honzíkovi. Tam koukali na film "Účastníci zájezdu", také dost dobrý. Pak poslouchali housle J. Suka a šli spát.
V neděli v 10 hod jsme jeli pro Zdeničku a pak do Malenovic a odtud vyšli na Lysou horu. Bylo krásné počasí. Honzík nás vedl cestou, která byla méně náročná. Šlo se nám moc hezky. Na Lysé hoře ležel sníh. Ten úsek cesty byl horší, alespoň pro mě, protože mně klouzaly boty. Ale na Lysou horu jsme se přece jen dostali. Tam jsme šli do restaurace a já konečně ochutnala halušky. Potom jsme se vyfotili. A pak nastoupili cestu nazpět. A na parkovišti jsme se zastavili v další retauraci, kde jsme jedli zmrzlinový pohár a pak se vrátili zase k Honzíkovi. Večer televize.
V pondělí si šel Jirka koupit batoh, já CD. Potom cestou do bazénu a večer kino. Honzík viděl" Vratné láhve", Jirka "Prázdniny pana Beana"a já "Obsluhoval jsem anglického krále".
V dalším dni jsme šli na konec Ostravy k bludnému kameni. Myslelij sme, že Jirka zná cestu, ale zatím neznal a my bloudili. Zeptala jsem se rybářů, kde ten kámen je, oni nám poradili a Jirka se na mne zlobil. Kámen i pomník padlých, který je vedle něho, jsme vyfotili a pak jsme se vydali na cestu do Klinkovic. Tam přišla i Zdenička. Prohlídli jsme v lázních výstavu k velikonočním svátkům a fotografie. Asi za dvě hodiny jeli nazpět, abychom přišli včas do divadla. Hráli Sladký život a moc se nám to nelíbilo. Po divadle jsme se ještě zastavili v restauraci na občerstvení a jeli k Honzíkovi. Pak se ještě dívali na film, který zakoupil Jirka. Raději se k němu nechci vyjadřovat.
Ludmila

Pár dementů. Konečně je dělám jednou já a né všichni ostatní mně.
- Jirka se celou cestu nezlobil, jen brblal, aby zlobil ostatní
- Jirka nebloudil v Ostravě, díky němu jsme našli rozcestník s kilometrovníky do velkých měst. Poloméďa prý přeměří, jestli souhlasí.
- Sladký život se mně moc líbil, ale nepochopil jsem vše (medvědi a polomedvědi lidi moc nechápou)
-Ludmila zapomněla napsat, že film "Snílci" byl moc dobrý.
Jirka

Dnes koupání v Bohumíně, divadlo Fantom Morisvillu a sladký a slaný posezení. Důrazně protestuji proti lidem co fotí v divadle a neohodnotí herce zaslouženým potleskem. Divadlo totiž bylo super, tak se divím člověkovi vedle mě, že si radši nekoupil program a že se hercům potleskem nepoděkoval. Jinak včera byla gruzínská marlenka a na dnes a zítra Honza přivezl originál dvě krabice s marlenkou.
Jirka

Kritika Jirky mne moc mrzí.
Ludmila