Vandr podle Ťapíka
30. 9. - 2. 10. 2005



První noc v lesním porostu byla obzvlášť vypečená. Jirka, Milan, Tomáš, Kája, Laura, Ťapík a Sára. Úctyhodný počet účastníků výletu hrozil vyčerpání zdrojů vandru BDP. Počasí nám přálo - noc byla poklidná až na ranní budíček čtyřnohých kamarádů, kteří se mezi sebou polaškovali. Probudilo nás do 1. říjnového dne krásné slunko. V 10,30 jsme vyšli za denními radovánkami. Ťapík nás dobíhal, ale snaha byla, načež nakonec on byl ten rozhodující a zavelil nám, že je třeba použít čtyřkolku - Pandu Fiat, kterou by se rád s Milanem a Jirkou nechal dopravit až na druhé místo určení - ves Semteš se středověkou baštou. Ve Zdechovicích (nevíme, co tam kdy zdechlo...) jsme se na chvilku rozloučili a já s Tomášem jsme se brouzdili lesem do Semteše (cca 7 km). Milan s psíkem a fenkami čekal na příjezd taxislužby Panda. Nakonec nás Ťapík a spol. předstihli a s hodinovým náskokem byli v Semtěši dřív, než já s Tomášem. Baštu jsme navštívili všici, až na čtyřkamarády, kteří obhospodařovali vůz taxi Pandu. Ves Žleby byl další "hladový" cíl. Jen podotknouti, že výhled z Bašty byl pozoruhodný. Viděli jsme malá holoubátka v středověkých okenních otvorech staré bašty. A ten výhled - mňam. Čáslav a úpatí Železných hor v krásném odpoledním opojení podzimního slunce. Naplnili jsme poté Pandu do posledního místa a rozloučili jsme se "báj báj" s paní vrátnou - správcovou oné bašty.
Žleby a její kouzla.
Karel*

Najedli jsme se ve Žlebech v zahradní restauraci a autem odjeli do Žlebských Chvalovic. Po červené pan Ťapík vystoupal ke Krkance po vlastních packách a zde se utábořil. Tomš s Kájou se šli kouknout na ještě krásnější zemljanku (než Karpova) a nádherný obelisk. Tomš totiž zemljanky miluje. Pak jsem šel já s Milanem, Laurou, Sárou po druhé k zemljance. Ještě zde měla podle mapy být nepřístupná zřícenina, ale tu jsme nenašli. Zřejmě tu žádná není, protože nemá ani název. Kluky jsme našli podle ohně. Tomš nechtěl zahrát "9,25 mě opustilo štěstí". Ach jó. Tak jsme opekli buřty a šli spát. Bylo dost větrno a zima a Ťapík se nakvartýroval ke mně do spacáku. Ráno se oteplilo, tak se odkulil pryč. Tomš s Kájou šli ráno po červené na Lichnici a zbytek v čele s Ťapíkem k autu a autem na Lichnici, která je v říjnu oficiálně zavřená. Ale projít se tam dá a zadarmo. Krásný výhledy. Pak už jen cesta na Čáslav. Kluci na vlak a já s Milanem ke Starklovi pro cibulky střapatých tulipánů.
Jirka





Ťapíkova první vandrácká noc




Sárinčino bříško












Milan se mazlí s polštářkem






Kája a Tomš


Ťapík něco hledá v mapě


Transport Ťapíka v tašce




Toje tíha






Chvaletice - elektrárna




Semtěš - bašta


V baště


Holubi


Mláďátka


Na baště


Schodiště


Psi v pandě




Žleby




Oběd


Ťapík se čile sápe do kopce












Zemljanka


Obelisk
















Lichnice