Skřipina
12. - 14. listopad 2004



Tak zase jedna hromadná, ale příjemná akce na chatě. Do Kralic nad Oslavou jsem přijel s Honzou z Ostravy, po chvíli přijel Jirka se psy a Šotek - hlavní původce akce. Protože všichni ostatní se měli teprve sjíždět a Šotek neměl ještě klíče od ubytovny, zašli jsme do hospody. Já klobása, ale nic moc. A pak už odjezd na ubytovnu. Velká místnost s pár přímotopy. Spousta možností ubytování, já s Jirkou, Honzou a psy jsme se utábořili ve vedlejší budově v jedné ze dvou velkých ložnic. Postupně přijelo asi 30 lidí. Nejdřív neorganizované a pak i pomocí několika her řízené seznamování. Co se dělo dál nevím, šel jsem spát... Přesněji řečeno lehnout si. Po chvíli přišel Honza. Po další chvíli Jirka. A když zrovna nikdo nešel, štěkala Laura na každého, kdo se jen přiblížil k baráku s naším pokojem. A každého potenciálního nocležníka odehnala. No ale chvílema jsem myslím na sobotu spal...
Milan.

V sobotu dlouhé vstávání, ve 12,30 odchod po skupinách na Ketkovický hrad. Hezký výhled, občerstvení, Sára zase chtěla vrchol pro sebe a na některé lidi štěkala. Většina pak odchod na oběd, já s Jirkou a psy jsme se oklikou po zelené vrátili na ubytovnu. Zde Asen s Kirilem, kteří místo výletu uklidili celý objekt. Asen povykládal zážitky z letního Bulharska, pak jsme zahráli hru Carrasone. Pak už ale přicházeli nebo přijížděli najezení poutníci. Následovala trocha kultury. Shrek II a Piráti z Karibiku na velkém plátně byli hezcí. Já koukal na filmy, zatím prý Oslík v kuchyni chystal bramborové placky. Byla to pravda, kolem půlnoci je servíroval a zmizely docela rychle. K tomu hrála hudba (reprodukovaná) s promítáním efektů na strop. Několik lidí (Dyxy, Jirka, Asen, Kiril,...) to nutilo tancovat. Honza a spol. vyprávěli více či méně slušné vtipy. Jak kdo chtěl, postupně se vytrácel spát. Mě probudilo, když se asi ve 4 hodiny ráno přicházející Honza přetahoval se Sárou o svůj spacák.
Milan.



V neděli ráno už jen balení, uklízení, loučení... chtělo by to týden, abychom se všichni aspoň trochu poznali, ale i tak to byla vydařená akce.
Naše auto odjelo první, sice jsem "chtěl" pomoct s úklidem, ale museli jsme hodit na vlak spěchajícího Honzu :-)
Milan.


To jsem šikovnej pes.


Igor dělá se Sárou psí kusy.











Po třech letech fotka na stejném místě.


Kumpán.


Nahoře je zbytek Kelvitského hradu.


Soutězka na cestě.


Dukovany z hradu.





Oslík dělá ,že se nechce fotit.
Ale ve skutečnosti chce.




Martin-chemik.


Pomníček britským letcům,kteří zde a jaře havarovali .


Oslík ukazuje že umí vařit .
A že aspoň k něčemu je. :))




Sára byla pěkně drzá chodila si lehnout do postele.


Někdy i na Honzově spacáku.


Ale Honza ji vyhodil.


A spal celou noc bez Sáry.