RUMUNSKO 2004
7. - 19. srpna 2004

Původně se mělo jet do Bulharska na týden k moři a týden hory. Ale nikdo se kromě nám neznámého Joža - který stejně nakonec napsal, že nejede neozval, a tak jsme to změnili na koupání v Mangálii.
Týden před odjezdem jsme koupili lístky na vlak a lůžko. Až doma jsme zjistili, že máme lístek jinou trasou než lístek na lůžko. A tak jsem musel v pondělí jet do Brodu znovu a lístek opravit, ale stálo mě to dalších 600 Kč. Paní v pokladně sice řekla, že jí to mrzí, ale někdo to musí zaplatit . Tak nás lístky stály celkem asi 8000 s lůžkem.
V sobotu v 1 mě táta odvezl na vlak a já Panonií vyrazil v hezkém lůžkovém kupé rumunského vagónu. Asi o půl třetí přišel do kupé i Hlupáček z Brna. Prospali jsme celé Slovensko a Maďarsko a i přes Rumunsko jsme se snažili vyspat a připravit se na noční čekání na vlak do Mangálie v Bukurešti. V Bukurešti jsme šli klasicky na velké náměstí s nestříkajícími fontánami. I když možná pár fontán přes den před Caušeskovým palácem stříká. Koukli na známá místa a zabili tak 3 hodiny času. Vrátili jsme se na nádraží, kde zrovna byli šudlači podlahy a hlídači šudláčů podlah. Kteří nás seřvali za to, že jsme chtěli projít přes rozšudlanou podlahu. A tak jsme šli čekat na perón. Na vlak v 5,30 byly rezervace prodány a tak jsme jeli za hodinu. V Mangálii byla hlava na hlavě a žilo to tu asi 4 násobně než loni po sezóně. Šli jsme hledat hotel, ale vše bylo obsazené. A tak jsme šli hledat štěstí až za velkou pláž. Zde bylo sice skoro všude plno, ale už zde byly první vlaštovky s volným pokojem, ale za draho. Nakonec jsme ukotvili v hotelu Cometa za 1.000.000 Lei na noc za oba. Ubytovali jsme se na 9 nocí. Nevýhodou tohoto hotelu je, že před vchodem stojí 3 trpaslíci a Milan se s nima vždycky zakecá a pak mu vše trvá dlouho.
Jirka.



Pár nahodilých postřehů:
*
- "Hamsie" - to jsou malé opékané rybičky, které mají na každém stánku za 20.000 Lei (20.000 Lei = asi 20 Kč)
*
- Pokud chcete jet k moři a nepotkat jiného Čecha, je Rumunsko ideální, po týdnu jsme jiného Čecha neslyšeli. Většinou jsou zde Rumuni a možná pár jiných cizinců, což lze odhadnout podle funkčních směnáren a občas nějakého auta s cizí značkou.
*
- Za pěkného počasí jsou rozlehlé pláže obsypány ohromným množstvím lidí a když jsou navíc velké vlny, rádi se k nim přidáme. Po moři jezdí lidi na vodních skůtrech, nad hlavou létá letadlo s reklamou, z barů vyhrává hlasitá hudba, pro plážemilovného člověka ideál.
*
- V oblasti kde jsme bydleli je místy až neskutečné množství restaurací a zahrádek, které jsou večer (ale vlastně i přes den) zaplněny utrácejícími Rumuny. Pokud by bylo tohle jediné místo, které bychom v této zemi navštívili, museli bychom mluvit o zemi docela bohaté.
*
- Má zde pobyt u moře nějakou chybu? Ano. Jakmile slyší prodavač cizí řeč, např. angličtinu, snaží se jich většina (?) cizince okrást. Buď třeba zelinářka nevrátí celou 50-ti tisícovou bankovku, nebo třeba jen "čaruje" při vrácení drobných mincí. Můžeme doporučit nákup si vždy pokud možno spočítat předem, nemluvit (i když prodavačka téměř vždy žádá drobné a tak cizince pozná), a platit menšími bankovkami.
*
- Hoteliéři, pokladní v Bukurešti a většinou i číšníci ovládají základní konverzaci v angličtině, dá se tedy docela dobře domluvit.
*
Milan

Pár dalších postřehů a zážitků:
*
- Chtěli jsme si udělat výlet podle průvodce "MARCO POLO", který slibuje 2 km od Mangálie sladkovodní jezero Limanu a 4 km dlouhou jeskyni, která prý "láká děti ke hrám na schovávanou".
Vydali jsme se tedy pěšky z Mangálie, ale našli jen funkční vojenský přístav a protože široko-daleko nebylo vidět ani jezero, ani vesnici, tak jsme se vrátili do Mangálie - mimochodem bylo hrozný vedro a úplně jasno. Protože jsme ale občas zahlédli dopravní minibus, který do Limanu jede, rozhodli jsme se tam dojet. Nastoupili jsme do minibusu s cedulkou LIMANU, zaplatili 15.000 za jednoho a oddali se osudu. Dodávka ale dělala okružní jízdu, lidé postupně nastupovali a vystupovali až jsme pochopili, že jsme vesnicí Limanu již projeli a vracíme se zpět. Pochopili jsme to ve chvíli, kdy po nás chtěl mladý průvodčí s překvapujícím výrazem a komentářem dalších 15.000 Lei. Tak jsme se vrátili zpět do Mangálie. Jinak ta vesnice, kterou jsme projížděli, byla již klasická rumunská. Menší baráčky, zahrádky, občas zvíře... ale po nějakém jezeře nebo jeskyni ani vidu.
Moje rada zní:
"MARCO POLO vás dovede k šílenství"
*
- Dopravu mezi letovisky zajišťují kromě taxíků a koňských kočárů vozíky tažené traktorem



a také minibusy, ochotné každému vždy zastavit, i když je zdánlivě obsazeno. Místo se většinou najde. Vše za 15.000 Lei.
*
- Dnes (asi po týdnu) nás oslovila na pěší zóně paní - nějaká delegátka cestovní kanceláře, že prý "slyší známou řeč". Zjistili jsme, že je Slovenka a má pár Slováků ubytovaných shodou okolností v "našem" hotelu. Tak jsme z ní zkoušeli aspoň vymámit pár informací o Rumunsku. Ale Čech pořád žádný...
*
- K místním "hitům" patřily představení cirkusu Apolo a pak koncerty rumunských zpěváků. Oboje jsme navštívili. Chtěli jsme i do letního kina, ale nějak nám to nevyšlo. Koncert byl dobrý, máme i CD, takže si rumunštiny ještě doma užijeme.
*
- Na polovinu srpna je počasí dost nestabilní. Prvních pár dnů bylo vedro, slunečno, i když občas i nějaká bouřka. Voda bylo teplá. Pak byla voda najednou studená, turistů ubylo. Pak zase velké vlny a voda přijatelná. A dnes ráno vidíme z okna (a vlastně i slyšíme) bouřlivé počasí, velký vítr, ohromné vlny,... asi nekoupatelno.
*
Zase Milan

Poznámka: Nakonec se koupat dalo i přes velké vlny, ale voda poměrně studená,já jsem do ní nešel.

A ještě jeden zážitek:
*
V Mangálii stojí mimo nádraží (stejně jako i v jiných městech) budova, ve které se prodávají železniční jízdenky. A tak jsem se den před odjezdem vydal koupit rezervace na naší cestu do Bukurešti. V místnosti byla 1 prodavačka a asi 10 cestujících ve frontě, která se ale vůbec nehýbala. Po chvíli se objevila druhá paní a sedla si za malý nápis "Informace". Tak jsem radši opustil frontu a šel se zeptat, jestli ta první paní vůbec rezervace prodává. V informacích uměla anglicky, tak mně nejen potvrdila že ano, ale navíc i telefonicky zjistila potřebná data (čísla sedadel), napsala je na lístek a poslala zaplatit do té hlavní fronty. To byl asi nejhorší zážitek z cesty, protože průměrná rychlost odbavení 1 cestujícího byla asi 15 minut. Něco podobného, jako když jsme předloni v Bulharsku sháněli razítka na potvrzení o místě pobytu. Nakonec mně prodavačka, která asi moc často cizince nevidí, řekla že vlak nejede z Mangálie, ale z Constance, tam že musíme o hodinu dřív osobákem, napsala ty místenky na IC-čko, za pomoci nějakého studenta mě upozornila, že pojedeme kuřáckým vagonem a vše mně podala. Na otázku "HOW MUCH...?" odpověděla s úsměvem něco jako "K CITY STAR VSJO GRATIS!" Takže mně dala místenky zdarma, asi se určitě spletla, zdarma mohlo být IC-čko, ale místenky se všude platí.
*
Milan

Při zpáteční cestě jsme navštívili 3 rumunská města, kde by podle průvodce mohlo být něco k vidění:
1 - SINAIA /*****/ (podle Jirky ****)
2 - BRAŠOV /-/ (podle Jirky *)
3 - SIGHISOARA /**/ (podle Jirky ****)
Počet hvězdiček značí stupeň zajímavosti pro pěšího turistu (nulový počet u Brašova není náhodný) a to podle mého názoru.



ad 1 - SINAIA
Malé městečko s čilým turistickým ruchem. Asi půl hodiny chůze od nádraží zámek Peles. Pro cizince s anglickým výkladem. Velmi pěkný interiér, stojí za shlédnutí. Předražené suvenýry (3 pohlednice + brožurka za asi 200.000 Lei, jinak prohlídka 100.000 Lei). Hezký průvodce. Blíž k nádraží ještě stojí docela pěkný klášter. Gratis.
Viděli jsme stanici kabinové lanovky, má 4 stanice, jezdí až do 2000 metrů (max. cena 240.000 Lei) a zřejmě by ji bylo možné využít při cestě do hor. Jinak jsem měl pocit jako třeba v Čechách. Však jsme taky 1 český pár kdesi zaslechli.

ad 2 - BRAŠOV
Špinavé, velké město. Dlouhé ulice plné aut, velký smrad. Zastaralé autobusy a tramvaje. Starobylé centrum hodinu chůze od nádraží, ale nestálo za námahu. Radnice uprostřed ani nebyla osvětlená. V centru pár uliček s obchody a pěší zónou. McDonald, Kenvello. Nad městem vede lanovka (pozemní) na kopec, asi je tam výhled. Hledali jsme ubytování, ale 1. pokus nás odradil (3.200.000 Lei/noc). Tak jsme se rozhodli radši vrátit na nádraží a odjet pryč. Na nádraží klasický problém s koupí rezervace. Po vystání fronty u jedné pokladny nám paní řekla, že do vlaku místenky nepotřebujeme. Asi už jsme ale chytřejší než pokladní, tak jsme jí neuvěřili a na informacích si ověřili, že potřebujeme. A když u jiné pokladny začala prodavačka vypisovat čísla sedadel, tak už víme, že máme vyhráno.

ad 3 - SIGHISOARA
Do města jsme dojeli v noci pár minut po 24. hodině. Asi po hodině chození jsme se štěstím našli levný hotel za 850.000 Lei za noc, přímo na náměstí. Měli 1 volný 3-lůžkový pokoj,který se nám velmi líbil. První večerní dojem byl,že jde o zajímavé, hezké městečko. Ráno v 9 snídaně (v ceně ubytování), pak prohlídka centra. Uprostřed kopec, hradby a několik staveb, dominantou je mohutná věž s orlojem,který se ale téměř nepohybuje. Ve věži muzeum, nahoře vyhlídka. Zajímavostí také dlouhé dřevěné kryté schodiště, které vede k výše položené škole. Tam také velký kostel, našli jsme tam v knize návštěvníků, že tam včera byli studenti z Čech. Za denního světla už bylo vidět, že památky i normální domy by potřebovaly alespoň novou omítku. Takže nic mimořádného, ale po Brašově příjemné místo. Taky jsme zaslechli 2x češtinu. A v prodejně jízdenek koupili místenku na 23,13 do Budapešti. Chtěli jsme lehátko, ale neměli.
Milan



Jinak v Sighisoare se opět objevili žebráci. Během naší návštěvy restaurační zahrádky jsme zažili několik pokusů o zbohatnutí (známé i z Čech), jeden malý kluk mně málem sebral ze stolu Colu a na ulici nás několikrát zastavilo dítě s výrazem, že potřebuje jíst. Bylo by to vše smutné a tak aspoň trochu úsměvu dodala malá holka naznačující velký hlad a z druhé ruky lízající bohatě zdobený nanuk. Asi ho dostala od nějakého turisty.



Jinak sociální systém v Rumunsku neznám a nemohu tedy posoudit, ale když srovnám naší první návštěvu před 4 roky, kdy se po nádražích pohybovala spousta žebrajících invalidů, asi se zlepšuje poměrně rychle.
V Sighisoaře jsme pak několik hodin čekali na nádraží, utráceli zbylé peníze za čokolády a vlak nám málem ujel, protože přijel v jiném složení než jsme čekali a málem jsme do správného otevřeného vagónu nedoběhli. Noc jsme strávili v plném kupé a já jsem asi neusnul vůbec. V Budapešti jsme ještě koukli k parlamentu a do tržnice, ale chodit s batohem po dlouhých rušných ulicích moc zábava není.
Cestu vlakem z Budapešti do Havlíčkova Brodu nám zpestřili 2 další Češi, kteří neměli moc peněz a vymýšleli jak se dostat levně do Čech a pak nějaký Rumun s Rumunkou bez pasů, kteří se chtěli pořád bavit a přitom jim nikdo nerozumněl.
Milan

Nakonec ještě 2 obrázky z pobytu u moře a fotky:








Milan na náměstí v Bucurešti


Fontány


Fontána v popředí není téměř vidět, protože nesvítí


Palác v noci


Pohled od paláce na hlavní třídu


Nádraží v Bukurešti


Obležené pláže


Náš hotel


Hlupáček na pláži


Plavčík nás chrání z lodi


Pohled na obleženou pláž


Restaurace s tobogánem - vjíždí se před bar


Krásné dírkaté tričko a krásný kluk


Kumulace lidí v místě velkých vln


A pohled na opačnou stranu


Vojenský přístav


A civilní přístav


A znovu vojenský zezadu


Stavba kostela.


Milanovi kamarádi - trpaslíci .


Noblesní hotel Jupiter.


Stánek s dřevořezbami.


Kolotoče a komediant Hlupáček.


Hlupáček s koupenou dřevořezbou.


Traktůrek pro turisty.


Cirkus Apollo.


Psí fotbal


Velbloud, lama, kůň,...


Lev, tygr, puma,...


Hlupáček vše bedlivě sleduje.


Tančící žena s ohněm


Rumuni zkouší stát na koni a jde jim to.




Provazochodci










Loučení


Noční Mangálie.


Hlupáček hlídá lednici.


Konečně vlny.






Večerní balení stánků


Předskokan na koncertě.


Adrian Copilul Minune - skvěle zpívá, máme ho na CD.






Tanec v pohybu.




K jedné učinkující se přidali na pódiu diváci.




Zazpíval i moderátor.

Turistické povozy.


Moderní vlak zevnitř.


Zvenku.


Zámek Peles
(i na dalších fotkách)









Hrádek Pelisor


Klášter pod Pelésem


Klášter


Klášter


Sinaia - kabinová lanovka


Brašov - lanovka nad město


Brašov - neosvětlená radnice na hlavním nádraží


Brašov - náměstí s kostelem


Pohled od našeho hotelu


Věž s orlojem


Věž ze strany od města


Cestou ke věži


Kostel focený z hradeb


Dlouhé schody ke škole


Ulička v Sighisoaře


Věž s orlojem


Orloj z vnitřku


V Sighisuaře na věži


Budapešt parlament.


Budapešt zámek.