Aktuální zprávy
Z MRAZIVÉ OSTRAVY
Vyšlo 26. - 30. ledna 2005

Kdo se skrývá pod postelí?
Nebezpeční sloni uprostřed Ostravy!
Drama v páře
Vlak málem nepřijel
Podivný úkaz v kašně
Ztraceni pod vrcholem
Život tuňáka prodloužen
Přijel i zastupitel Olomouce
V panelovém domě se drolí strop!

Podrobnosti dále:

Do Ostravy jsem přijel ve středu před půlnocí. Byl velký mráz a sněžilo. Doma byl jen Honza. Protože Jirka minulý víkend pořád blufoval kdy taky přijede, ani mě nepřekvapilo, že v tomto počasí zůstal v Jitkově. Přesto jsem si říkal, že možná přijel, ale někde se schovává. Zhruba hodinku jsme povídali s Honzou a když jsem se chystal, že půjdu spát, zjistili jsme (tedy já), že už tu Jirka je a celou dobu se schovává v ložnici pod postelí. Každého zločince většinou něco prozradí. Jirku prozradil na stole zapomenutý mobil.

Ve čtvrtek návštěva zimní ZOO. Na první pohled bez zvířat, ale v pavilonech hroši, zebry, žirafy a hlavně sloni. V 15,00 mělo začít cvičení se slony, byli jsme v pavilonu jediní návštěvníci a nic se nedělo, tak jsme si mysleli, že nic nebude. Pak ale cvičitelé přišli a přes ohradu je krmili, čistili tlapy a něco málo cvičili. Venku jsme si pak přečetli, že jsou povahově docela nebezpeční, tak už jsme se těm ohradám nedivili.

Odpoledne jsme chtěli jít plavat, ale otevřeno bylo jen v páře. Tak jsme tam šli. Podivný systém uzavírání skříněk, po šatnách a všude jinde chodící starší neoblečení lidé, neznámé prostředí - moc se nám to nelíbilo. Uprostřed 2 bazénky - jeden ledový, druhý horký. Když člověk neví, který je který a vleze do špatného, nebo je po sobě rychle vystřídá, je to docela drama.

Po páře jídlo v bufetu a sraz s Honzou v kavárně. Jirka se bál jít dovnitř, tak jsme na Honzu čekali v mrazu venku. Pak uvnitř občerstvení a odjezd domů. Honza měl ještě nějaký vlastní program a přijel pozdě.

V pátek ráno po snídani a přečtení novin jsme šli s Jirkou na výlet kolem řeky, Jirka občas fotil, u mostu byly malé peřeje a Jirka myslel, že to hučí přijíždějící vlak. Tak ho chtěl vyfotit na mostě. Asi po čtvrt hodině pochopil, že to nehučí vlak, tak chtěl odejít, ale nějaký vlak nakonec přece jen projížděl, tak je na fotce. Ohřáli jsme se při prohlídce IKEI - domu s nábytkem, na chvíli šli zaplavat do bazénu, chtěli jsme pak s Honzou do kina, ale nic nás nezaujalo, tak jsme skončili u čínské večeře z bufetu a nákupem v Carrefouru.

V sobotu přijela do Ostravy návštěva z Olomouce - Vašek. Jirka ho šel na nádraží přivítat, já s Honzou jsme pak oba vyzvedli autem a odjeli na výlet. Za Ostravou hezká krajina - bažantnice, golfový areál, restaurace "Mlíkárna" - navštívili jsme ji na oběd i svačinu, mezitím jsme byli na výletech po okolí. Rozruch místních mohlo vzbudit, když viděli mužskou postavu jak leze do zámecké kašny, stoupá si mezi sochy, několik minut se strnule dívá do prázdna a pak pracně z kašny vylézá a celé se to po 10 minutách znovu od začátku opakuje. Ale byl to jen Honza a řešily se problémy s vybíjejícíma se bateriema do foťáku.

Večer jsme šli do hvězdárny, zaparkovali jsme trochu dál, abychom se prošli, ale zabloudili jsme a program tak tak stihli. Promítali diapozitivy z Bretaně s hudbou a komentářem. Honza byl nadšený (ale Jirka říkal, že prý taky chvílemi usnul), mě to taky trochu uspávalo. Pak jsme už bez většího bloudění našli auto a odjeli na jídlo do pizzerie, tam nás navštívil Maro, oslavující své narozeniny, říkal myslím buď šestnácté nebo šestadvacáté.
Honza říkal ať mu objednáme šopský salát a někam odešel a pak říkal, že si prý chtěl dát tuňákový salát. Ani tři svědci ho nepřesvědčili, že chtěl šopský. Vašek se s tím nespravedlivým "obviněním" nemohl vyrovnat a dostal z toho "tuňákovou" oční alergii. Jirka nás pak odvezl domů, protože Honza pil. Doma si chtěl dát toho tuňáka, ale pak na to zapomněl, když šel ještě někam s Marem.

Jirka ráno brzy odjel, asi "schválně" se balil až ráno, abychom si ho ještě před odjezdem užili. Já s Vaškem jsme raději odjeli kolem půl druhé taky, protože Honzovi ptáci (Karlíková a Mirin) zobou strop a tak možná brzy barák spadne. Teď jsem si vzpomněl - ten strop prý nezobe Karlíková, jen ten druhý.

Abych si trochu užil posledního dne, jel jsem do Brna přes Olomouc, kde mně Vašek ukázal novou, méně zajímavou cestu do centra Olomouce. Tam mě opustil, snad ne navždy. Koukl jsem na želvu, orloj a vrátil se na nádraží, kde jsem si sedl do bufetu a u kabanosu a coly začal psát zápis do kroniky o další velmi hezké akci. Klidně bych v Ostravě strávil mnohem více dní.
Milan

PS: Zvláštní poděkování pro Milana, Vaška a Jirku od tuňáků mořských za záchranu jejich druha.


Mytí kopýtek.


Krmení chobotů.


Nahřívání koček.


Sloní kopaná.


Hroch v bazénku.





Krokodýlek.


Flekatice dlouhokrké.





Tak tolik kachen v Jitkově není.


Zimní Odra.





Čekání na vlak.


Oderské kachny.


Rychlík.


Psí bouda.





Snažím se dostat na větev.


Honza pomohl.


A já pak jemu.


Strom.


Zámek v Šiléřovicích.


Kašna,ale něco v ní chybí.


Honza se zasnil co v kašně chybí.


Už ví co v kašně chybělo ,byl to on.


Honza se prý na posed ještě vrátí.


Vašek schovává svou usměvavou tvář.


Honza pózuje fotografům.


Pravdivý náčrtek, jako vždy .