Holoubek a vodní nádrž Dalešice
21. - 23. května 2004

Už tradičně na víkend hlásili meteorologové zimu a déšť, tak jsem ani nečekal, že by někdo kromě Jirky na vandr jel. Přesto na mě ve Vladislavi zastávce nečekal jen Jirka s autem a psy, ale i Oslík (přezdívka kamaráda, kterého jsme poznali na Hájenkách), přijel se na sraz podívat na kole a slíbil se k nám připojit sobotu odpoledne, protože ráno musel do práce. Půjčil si Jirkovo auto, abychom se v sobotu sešli co nejdříve.

Já s Jirkou a psy jsme se vydali po červené a už za šera jsme se utábořili za vesnicí Číměř. V noci asi pršelo a tak jsme vstávali pozdě a už jsme radši i počkali na Oslíka. Nesešli jsme se úplně bez problémů, ale s pomocí mobilů jsme se u Jirkasova mlýna dali dohromady. Pak jsm pokračovali v lesích kolem Dalešické přehrady a chválili si krásné počasí. Navštívili jsme zříceninu hradu Holoubek a pak šli dál po červené. Zajímavý byl pohled z mostu protínajícího přehradu. Slunko krásně osvětlilo vodní hladinu, ostrůvky i vesnici nad přehradou, bylo to moc hezký. Ve vesnici Hartvíkovice jsme se občerstvili - já a Jirka kofolou, Oslík i něčím ostřejším a vydali jsme se hledat místo na nocleh. Prošli jsme okolo penzionu, spatřili myslivce s brokovnicí jak jde na lov a pak marně hledali nějaký rovný místo. První bylo na kopečku, odkud nás bylo ze všech stran vidět, navíc nás tady potkal ten myslivec (ptal se, jestli náhodou nepouštíme psy ze řetězu) a tak jsme se nakonec utábořili v místním lesíku. Bohužel jsme nemohli kvůli myslivci udělat oheň a tak jsme si vařili čínskou polévku se salámem na pevným lihu. Když si Oslík při ohřívání své konzervy začal k pevnýmu lihu přidávat stále větší větvičky, protestoval jsem, že nás lesák uvidí, ale moc mně protesty nepomohly, Oslík říkal, že případnou pokutu zaplatí. A Jirku si uplatil ananasovým kompotem :-)

V noci se doČech asi přihnala studená fronta, později jsme se dozvěděli, že na mnoha místech sněžilo, což je na tuto dobu neobvyklé. Mně bylo teplo, byl jsem navlečenej, ale Oslík se prý 15x zimou vzbudil a ráno v 6,15 nás nutil vstát a odejít. Ale je fakt, že měl asi horší spacák.

No vstali jsme myslím zase po dešti, tak v 10 hodin a je fakt že se dost ochladilo. Navštívili jsme ještě tu Wilsonovu skálu, ze které byl hezký výhled a vydali se na cestu do Náměště nad Oslavou. Cestu nám několikrát zkřížili dešťové mraky, ale většinou z toho moc nepršelo. Z vesnice Vícenice jsme to střihli zkratkou a za chvíli se vynořili přímo u Náměště a u nádraží. Jirka sjel pro auto, vrátil se pro nás a odjeli jsme do Velkého Meziříčí na oběd, do restaurace "U koníčka", která je podle Oslíka nejlepší ve městě. Je fakt, že jídlo bylo dobré. Odvezli jsme pak Oslíka jako taxíkem přímo k jeho baráku a pak hurá do Jitkova a pak do Brodu reklamovat a vrátit nefungující digitální foťák. Hezkej vandr!
Milan




Oslík na kole.

Přijel Milan.

Protažená Laura.



Klackovaná.

Přišel Oslík po pravém břehu.



Čistotní psi.

Svačina.

Dalešická přehrada.

Hrad Holoubek.

Most přes přehradu.



Psi čekají před restaurací.

Dukovany v dáli.