Chřenovický hrad
20.9.-22.9.2002


V Ledči jsme se Sárou a Laurou nechali auto před nádražím a čekali na ostatní. Přijel Myšák, Honza z Ostravy a Milan. Hned jsme se vydali na cestu po červený na hrad, ale už byla tma a tak jsme si ani nevšimli, že jdeme po modrý, která se nám pak stejně ztratila. Kousek za Habrekem jsme sešli lesem k potoku a našli rovné místo, alespoň vodováha Milana to říkala. Postavili plachtu a rozdělali oheň. Byl úplněk a všude bylo světlo. Ráno jsme přeskočili potok a šli asi po bývalé zrušené žluté a pak možná modré na Chřenovický hrad, kde Honza zjistil, že má ohromný nedostatek znalostí kartografie, protože se vsadil se mnou, že značka

podle něj neznačí restauraci. Ale samozřejmě neměl pravdu a tak prohrál obrovský zmrzlinový pohár pro 6 osob se šlehačkou, čokoládou, ovocem, hranolky, kroketami a ozdobený tisícikorunami.
Jirka

PS: Já jsem předstíral, že si myslím, že značka znamená hájovnu, takže jsem Honzu taky chytře ovlivnil a mám nárok na část poháru.
Milan

Z hradu jsme šli po červené do Vlastějovic. Cestou jsme prošli houbový les a Jirka nám věnoval čistý (kupodivu) kapesník, abychom měli kde složit mraky hub. Prošli jsme Chřenovicemi, kde mají kostel s krásnou kamennou věží. A pak jsme očesali místní alej švestek a ořechů. Dostali jsme hlad, ale restaurace, kterou vlastnil Pražák byla zavřena (Chřenovice). Naštěstí po chvíli dál byla otevřena loděnice a tam jsme se nadlábli. No a Jirka Myšákovi schoval zmrzlinu na bříško (nebo ještě níž), aby ji Myšák musel hledat. No a takto posilněni jsme se vydali dál podél Sázavy do Vlastějovic. Tam jsme dali pivo a tři kofoly, kafe a mraky brambůrků. Tam se Myšák snažil zaujmout dva hodně mladé zajíce, ale nepovedlo se mu to. U studánky jsme doplnili zásoby vody, prošli jsme kolem zasíťované hory a obráceného mostu a Jirka se rozpomněl na své zážitky z dětského tábora (ale nevyprávěl nám je). Šli jsme pořád po červené až se nám naskytnul krásný lesík, kde jsme našli ložnici a ohniště. V lese se našly i houby a tak jsme k večeři měli houbovou čínskou polívku, do které se Jirka snažil narvat sardinky a chleba.
+++ (Honza)

Ráno jsme postupně vstali, nikam jsme nespěchali. Myšák pletl košík na houby, které si chtěl vzít do Prahy, ten velký se mu sice nepovedl, ale ten menší na jednu houbu byl krásný. Tu houbu dostal jako dárek ode mně a byl to pravý hřib. Pak jsme odešli do Zruče nad Sázavou. Honza pod záminkou, že musí do Ostravy (tedy spíš za Lubošem do Brna) odjel nejbližším vlakem. Možna se ale jen chtěl vyhnout zaplacení pohárů, které prohrál na začátku akce. My ostatní jsme se vydali hledat restauraci, dostali jsme se až na hrad, nakonec jsme skončili na panelovém sídlišti v bistru, kde ale vařili jen v poledne a večer. Po občerstvení jsme se vrátili na nádraží a rozjeli se na různé strany.
Moje osobní hodnocení: velmi hezký vandr.
Milan

Fotky :


Věrní hlídači.


Naše obydlí.


Myšák.


Kam odbočit?No půjdem radši podle Jirky , at se neztratíme.


Pohled věži na nebe.


Myšák se vrací z prohlídky věže.


Chřenovický hrad-celkový pohled.


.


Chřenovický kostel.


Občerstvení ve Vlastějovicích.


Příbytek hlídají Sára, Laura a Milan(3 naši pejsci).


Čekání na jídlo.


1pokus košíku.


A košík je hotov(šikovný Myšák).


Nad Zručí.


Zámecká brána.


Za branou zámečtí páni a Laura.


Sladká odměna.


Laurinka ve vlaku.