Chotěboř - Ostrava
16. - 25. července 2004

V Chotěboři v 21,30 pátek 16. srpna jsem já a Sára a Laura potkali Milana s Petrem, Tamarem a Danem. Šli jsme přenocovat na kopec k Doubrace. Ráno jsme vstali asi v 11, Tamar našel Petra s Danem, kteří spali o kus dál, protože Dan dělal klasicky v noci bordel. Petr tvrdil, že Sára a Laura, ale věříte mu? Pak jsme šli na Bílek a zde se napojili na červenou značku na Sobiňov, Nové Ransko, odolali pokušení motorestu, Staré Ransko, Rybník Řeka, kde jsme se občerstvili, Dan zde dělal zase bordel, ale Petr ho klasicky omluvil, dále Krucemburk a jeho tři kříže, kde jsme ztratili Petra, Tamara a Dana. Sice jsme je znovu našli, ale po chvíli je ztratili nadobro. Šli jsme přes Chlum, Studnici do Hlinska, kde jsme zašli do zahrádky na jídlo a pak po žluté směrem k Dědové, kde jsme přespali na louce, kde byl z údolí slyšet rockový koncert. Ráno jsme vstali asi v sedm a šli do Dědové a dále po červené na Krounu, Otradov, Kutřín po žluté na Perálec a Zderaz po silnici ke studánce Kapalici, kde jsme se konečně přepili. Bylo totiž děsný vedro. Dál po červené na Nové Hrady, Chotovice, Makov, růžový palouček, Morašice, Tržek, nedošínský háj do Litomyšle, kde jsme hodili na náměstí velký odpočinek a Milan, protože spěchal do České Třebové, aby ráno stihl práci, hnal mě k České Třebové po zelené značce přes Suchou a kolem krásného hřbitova u Svinné, pak jsme ztratili značku, ale vyšli jsme jednou cestou na hřeben přímo k rozcestníku se zelenou a ještě sešli dolů nad jeden hostinec, kde jsme přespali v listnatém lese. Ráno jsme vstali ve čtyři hodiny a šli do České Třebové, kde jsme se rozloučili s Milanem. A teď jsem sám a je mně smutno. Navíc Laura pořád nechápe, kde je Milan a furt se otáčí, zda nejde. Šel jsem po zelené na Rybník, ke spálené boudě, cestou dolů byla studánka do Rudoltic, kde jsem uznal, že nějak došly síly nejen mně (Laura pořád stávkovala) a tak jsme zahučeli do lesa, schovali se a ležíme a přemýšlíme zda pokračovat dál, či sednout na vlak a k Honzovi dojet.
Tak jsme jeli nakonec z Lanškrouna k Honzovi vlakem. Celou cestu do Lanškrouna (Laura) stávkovala i když byla odpočatá a stávkuje už dalších 5 dní v Ostravě. Akorát po koupeli včera v řece chodila normálně. Takže asi nemocná není, pouze její hloupost jí svazuje tlapky. Jinak jsem potkal Porubáčka v úterý, byl jsem v bazénu a s Porubáčkem na pizze. Ve středu jsem šel na Čapkárnu, ale bylo otevřený jen brouzdálko, tak nic. Včera jsem smažil tvrdě na počítači, pak koupálko v řece. Dnes má přijet Hlupáček, má totiž 40 a máme pro něj nějaký dárky. Má přijet i Dan z Jičína a Porubáček s Tomášem.
Jirka.

V pátek večer jsme oslavili velký den Milana v šesti no a pak se šlo na kutě. V sobotu jsme nakonec nejeli do Frenštátu (ten si necháme na příště) ale den jsme strávili na koupališti ve Křesíně. Počasí se nám vydařilo a vyřádili jsme se i ve vodě. No a večer jsme byli na Ostravském hradě a pak se šlo do Ička. Tam Milan s Jirkou vydrželi jen do půlnoci. Zbytek se vrátil až nad ránem. V neděli dopoledne se spalo a pak se mě Jirka snažil rozčílit politikou v TV, ale moc se mu to nepovedlo.
Honza

Můj první víkend:
Začátek akce "Z Chotěboře do Ostravy" se zdál pohodový, v pátek jsme šli jen kousek, v sobotu vyrazili až před polednem. U jakéhosi rybníka jsme se dlouho občerstvovali a pak se vydali dál směrem na Hlinsko. U rybníka jsme také poprvé ztratili pražskou skupinku (Petr, Marek, pes Dan), ale s pomocí mobilu (a jak tvrdil Petr i pomocí jejich GPS přístroje) jsme je ještě na správnou cestu navedli. Pak jsme ale asi šli dost rychle a na domluveném cíli v Hlinsku jsme na ně čekali marně. Žádnou zprávu jsme od nich nedostali a tak jsme museli časem pochopit sami, že si chtějí jít vlastní cestou. Asi tak měli mnohem pohodovější víkend než my - viz další popis. My s Jirkou jsme zašli za Hlinsko a utábořili se na louce u lesa s krásným výhledem na jasnou oblohu plnou hvězd. Při pohledu na ně si člověk vždy uvědomí, jak malicherné jsou některé lidské problémy. A taky se rychle usíná... V neděli jsme vstali ráno v sedm a vydali se na cestu. Její popis už napsal Jirka. Bylo by zajímavé vědět, kolik jsme ušli kilometrů. Vždyť jsme šli až do tmy, asi do 22 hodin, přestávky sice byly, ale zase ne moc dlouhé. Navíc hrozný horko a dusno, slunko, batohy, velkou část jsme šli po asfaltce... asi jsem ještě tak dlouhou trasu nešel. Zpočátku za největšího parna se šlo trochu hůř mně, pak k večeru už ale nemohl Jirka, takže jsme se holt museli chtě - nechtě vzájemně přizpůsobovat. Z neděle na pondělí jsme přespali nad Českou Třebovou a já odjel ráno do Brna do práce. Jirka pak chtěl pokračovat dál směrem na Ostravu, ale jeho i Lauru nedělní pochod asi natolik vyčerpal, že už večer volal, jak jede do Ostravy vlakem :-)

Můj druhý víkend:
Do Ostravy jsem přijel kolem půl dvaadvacáté, nevěděl jsem, jestli mně vůbec někdo v Ostravě čeká, tak mě potěšilo, když jsem na nádraží zahlédl Jirku. Odjeli jsme do Honzova brlohu, kde mě čekalo narozeninové překvapení - dort a dárky (CD, trenýrky, víno, čokolády, kvákající hračka - kachna, lentilky, hrnek na dušičku /to jsem dostal další den/). Nejsem zrovna zvyklej slavit svoje svátky a tak mně to uvedlo trochu do rozpaků, ale potěšilo mě to moc. No kdyby ne, tak příště nic nedostanu :-)
Druhej den jsme po poledni jeli na Ostravký koupalište - Brno může závidět: ohromný bazény, skluzavky, krásná tráva,.... příjemný překvapení. Taky jsme pak šli kouknout na výstavu miniatur světových staveb- měli zavřeno, ale stejně bychom tam nešli. Chtějí o víkendu 90 Kč za vstup a my vše viděli přes plot, navíc opravdu nic moc. Pak jsme ještě koukli na zrekonstruovany ostravský hrad, ale Honza nam ho ukázal spíše z té horší strany, přivedl nas tam přes skládku. Dan prošel pokladnou do placeneho prostoru, nereagoval na volaní moje ani volaní prodavačky vstupenek aby se vrátil. Prodavačka se mě ptala, jestli si z ní Dan dělá legraci, tak jsem řekl ze ne. Když se Dan vracel, prohodil před pokladní, že to nestojí za to kupovat vstupenku. Možná měl pravdu, no je docela asertivní. Pak hamburger a na chvíli do Ikara. Chvíli mně trvalo, nez jsem si zvykl na osobité chovaní číšníka, ale pak se mně tam líbilo. S Jirkou jsme kolem půlnoci odešli, protože psi byli zavřeni uz od rána v bytě. Tramvaj nám už žádná nejela, ale Jirka nás s nějakým přestupem do Dubiny částečně rozumem, častečně se štěstím dostal celkem brzy. Ostatní přijeli kolem šesté ráno, byli ještě tancovat. V neděli jsme pozdě vstávali, balili se a odjeli směrem na Brno a Jirka na Chotěboř.
Milan


Petr s Danem


Pod plachtou


Dan s vlastním batohem


Nad Chotěboří


Odpočinek u rybníka





Tři kříže - tady jsme naposledy byli s Petrem a Danem a Markem


Na cestě do Hlinska


Na náměstí v Hlinsku


Bivakujeme na louce


Ráno "jede" Sára autem


Kaple


Odpočinek


U pramene





Zámek Nové hrady


Občerstvení u zámku


Růžový palouček


Odpočinek na paloučku


Litomyšl


Hřbitov na cestě do České Třebové


V pondělí odjíždím do Brna


Teď už jde Jirka sám s Laurou a Sárou:


























A teď už jsou v Ostravě:














Pro koho to je?

















Jedeme domů...