Na hrad Buchlov
7. - 10. 5. 2009

Dnes 8. 5. 09 jsem čekala v 6,oo, že mně přijde návštěva a to: Jirka s kamarády. Bylo deset a teprve se objevili. Chvilku si u mne odpočinuli a odešli jsme do Bukovan do mlýna. Tam jsme něco snědli a pak šli podívat na sochu sv. Ubana.
Po chvíli jsme se rozloučili. Já se vrátila a oni pokračovali ve směru na Velehrad.
Ludmila

Možná se nevrátila, protože tu furt sedí a přemýšlí, zda nejít dál s hodným dobrotivým meďánkem.
Jirka

9. 5. - Po třídenním přemlouvání a otravování se zde zvěčním a napíšu své pocity. Takže jsem s Bédépé podruhé a jsem spokojen. Vedoucí výpravy vždy zajistil krásné počasí, nádherná krajina plná různých památek a přírodních krás a taky nádherná nocležiště a hvězdná obloha k tomu. Takže CK Bédépé hodnotím 3x ***. Jsem rád, že vždy tady potkám jiné lidi a dobře se zotavím. A to už stačí. Už jsem napsal dost pozitivních věcí.
Jarda



Hlavně děkuji milému hodnému odboráři Jardovi, který se zavázal mně koupit každý den nanuk a kdykoliv mě uvidí, koupí mně velký tisícikorunový pohár.



Den 1/
Sraz na nádraží v Kyjově. První byl na místě Méďa se Sárou. Potom přijel Jarda a nakonec Kája s Tomšem. A Poloméďa. Vyrazili jsme po žluté směr tma. Ještěže svítil měsíc a podařilo se Kájovi rozmluvit návštěvu náměstí v Kyjově. Večer byl ohýnek a buřty bez hořčice.
Den 2/
Ráno jsme vyrazili docela pozdě. Pokračovali jsme po žluté´značce přes nějakou ves (kde proběhla hygiena) na Babí lom. Pod Babím lomem leží vesnice Strážovice a v ní jsme navštívili Ludmilu. Snědli jsme bábovku, roládu a nějakou další buchtu a pak společně i s Ludmilou jsme přes Babí lom, lesy a kopce, kapličku a další vesničku došli až k Bukovanskému mlýnu. Naštěstí jsme uspořádali vzpouru a nešli jsme do Lovčic. Méďa se sice dost dlouho vztekal, ale nebylo mu to nic platné. Ve mlýně jsme si všichni naplnili bříška a bylo nám dobře. Cestou do Bohuslavic jsme se potkali s dalšími dvěma: Béďou a Mirkem. Po dalším občerstvení jsme pokračovali kolem L. hory do hloubky Chřibských lesů. Večer byl opět oheň. Kája a Tomš hráli na kytaru a všem bylo moooc dobře. Bouřka se v noci nekonala a někteří se i hezky vyspali.
Den 3/
Ráno nás Kája vyhnal na cestu. Ještě jsem zapomněl napsat, že večer jsme cestou potkali skupinu kluků. Spali kousek od nás. Ale nakonec nic nebylo. Došli jsme na Sv. Klimenta, kde se od nás oddělili Kája s Tomšem. Prej jsme moc pomalí a oni spěchali na vlak do Prahy. A tak nás zbylo zase jen pět. S krátkou občerstvovací zastávkou na parkovišti jsme došli až na hrad Cimburk. Z Cimburku jsme pokračovali až na hrad Buchlov - zde musím své vyprávění přerušit!!
PS: Do Velehradu a Starého města jsem došel jen já. A tak jsem musel sám sníst všechny větrníky v cukrárně ve Velehradě.
L. P. 2009 Jarda

Pro nás 1. akce pod širákem v tomto roce. 1. instrukce, které jsme dostali, byly: vystupte v Bohuslavicích, ovšem "ouha", vlak zastávku projížděl, tož jsme vystoupili až v Kyjově. A kde že s nima máme sejít. Prý někde u mlýna, ovšem kdo má tušit, že jde o mlýn větrný. Po té, co jsme se objevili, jsme navštívili hospodu a trochu jsme se střískali, aby jsme nemuseli přemýšlet, jak dlouhou cestu máme ještě před sebou. I tak byla cesta dost strastiplná. Přespali jsme na hřebínku a ráno jsme se všichni divili, že jsme živí a že nás nezasáhl blesk.
Blesk nás sice nezasáhl, ale všude byly samé housenky a klíšťata. Nicméně jsme se probudili do krásného slunného dne. Vypravili jsme se hlubokými lesními brody směrem ke kostelu sv. Klimenta a pak dále přes Cimburk až k hradu Buchlov. Na Buchlově jsme si osvěžili guláškem,.. Když jsme šli hledat místo ke spaní, procházeli jsme kolem stád pasoucích se koní. Slunce pomalu zapadalo, červánky zbarvily oblohu do ruda a pomalu se na zem snášel soumrak. Došli jsme do hlubokého listnatého lesa a chystali se ke spánku. Jaká bude tato noc? Dočkáme se rána? V okolí Buchlova prý straší.
Mirek



Jarda ráno Sáře děkoval, že ho zachránila před ušlapáním prasaty a slíbil, že vždy když jí uvidí, dostane Sára párek (může být i klobása). Je to pravda, k tomu mně dopomáhej bůh.
Jirka