Březová
22. - 24. března 2002
Tentokrát jsme se zúčastnili akce Býlých psů.

Kdo přijel?
(=Jirka, pozn. přepisovatel kroniky), Milan, Honza z Ostravy, Láďa, Myšák, Tamar, Asen, Honza Žďár, Pavel, Franta, David, Laura, Tomš, Tomáš z konzerváren, Prk, Jirka Kubát, Peter - Uli, Martin, Pavel
Přijeli jsme do Březové asi o půl osmé. Prk stál s autem před nádražím a odvezl nám pár lidí a baťohy. Když jsme došli na ubytovnu, pozdravili se s ostatními, tak jsme se vrátili zpět na nádraží pro Milana a Tomáše. Večer jsme prohlíželi fotky a kecali. Ráno jsme vstali na to kolik nás bylo, tak vcelku brzo. Část z nás šla po červené značce. Bylo střídavé počasí: vítr, zima, sníh, sluníčko. Jediný Lauře to asi vůbec nevadilo. Šli jsme malýma vesničkama, cestou byly fajn výhledy, nějaký sráz, o kterým Myšák tvrdil, že je to nazdvihlá zemská deska. Mně to přišlo jako normální sráz. Odbočili jsme k lesní kapličce, která byla otevřená, bohatě zdobená a směli tam psi. Dál jsme měli vidět Mariánský obraz, ale protože byl jistě moc vzácný, tak ho historikové nebo zloději uchovávaj na bezpečnějším místě než je les. Na jednom místě využil Tomš kytary, kterou Tamar s Markem střídavě nosili, ale za chvilku začlo zas chumelit a tak jsme šli dál.Všichni se těšili na motorest v Hřebči , který se jmenoval U tety, ale byl v sobotu a neděli zavřený . Všichni byli moc zklamaný viz náčrtek:


tak jsme se vrátili po červený asi 1,5km a odbočili po silničce k vlaku do Lán u Svitav . Cestou byla nějaká hospoda , která měla otevřít za půl hodiny a smrděla prý . Ale co když vše byla jen skupinová fatamorgána a kluci si pouze z místního kravína vysnili hospodu?


Nakonec jsme došli na zastávku . Kluci se šli kouknout na místní zavřenou hospodu , aby mohli snít , jaké by to bylo , kdyby byla otevřená . Když dosnili jeli s náma vlakem do Březové . Zde jsme dostali polívku a kuřecí stehýnka s rýží . Jedno bylo i pro Lauru . Ted sedíme u stolu Tomš zpívá a my čekáme na palačinky.

Také se nám jak pára nad hrncem vypařil Láda.



Jirka.

V noci se nedělo nic světoborného , až na to že Laura a Jirka byli neklidní a budili mě . Ráno si Jirka přivstal a v 9 hodin konečně vyvenčil Lauru . Pak se se mnou bratrsky rozdělil o trenčanský párek s fazulou . Ve společenské místnosti jsem dal kafíčko a pak jsme vyrazili na tůru .Marek měl snahu vykoupat se v potoce , ale nakonec jsme ho přesvědčili , že voda je ještě studená * . Podlezli jsme koleje a dali se do příkrého stoupáku rovnou na kopec . No a tam jsme se snažili najít další cestu . Po několikerém důkladném průzkumu mapy jsme začali hledat čertovy díry . Nebylo to snadné , ale nakonec jsme je přece jenom našli . Jirka projevil svou snahu ztratit se , ale nakonec nás opět našel . Po průzkumu děr kde František prý vyplašil netopýry jsme šli k Schindlerově továrně zkratkou po které to krásně klouzalo . Já si přinesl dvě krásné ulity . No a nakonec jsme štastně dorazili na zakladnu , kde nás čekal vydatný oběd . No a pak přišlo loučení . Ti nedočkaví odjeli auty a my zbylí čekáme na vlak.
Honza.

* To není vůbec žádná pravda .
Tamar.

Fotky :


Já jsem děsně mazlivá Laura.

Po hlavičce to mám ráda .

Že by snídaně.

Vycházíme.



Posilnění.



Já do kapličky můžu.

Už jsem tady.



Před kapličkou svatý Laury.

A Tomš nám hrál a hrál.





Čtenářský kroužek.

Kam ted.

Hurá na kopec.



Hledáme čertovy díry.

A jedna se našla.

Jeden bílej čert leze ven.

A za ním černej.

Hledáme další čerty . Myšák neměl rohy .

A ubytovna Pohoda.

Myšák je jako vždy jednička.

Březová - nádraží.