17. 7. 2003 - 20. 7. 2003

S Laurou jsme dojeli do Brna a chtěli navštívit Milana, než nám pojede vlak. Milan řekl, že máme jet 3 a 11 na Bystrc z České. My však jeli s Laurou na Bystrc 1 od nádraží a 1 jela na Bystrc jinudy od České, tak jsme někde na Bystrci přesedli na 3 a dojeli z druhé strany. Na prohlídku army obchodu mně zbylo jen 5 minut. Pak už mě Laura vedla na vlak do Kyjova, kde jsme přestoupili na lokálku do Veselí nad Moravou, kde si zrovna Maro vybíral, zda půjde na dámské nebo pánské záchody. Byl tu samozřejmě i Honza. Odjeli jsme do Velké nad Veličkou (já i s nanukem) (Honza pak záviděl (nahlas)). K velkému překvapení nás na nádraží čekal Myšák a Honzovi volal Pavel z Ostravy (nám známý z fotek z Vranova), že je 8 km od nás a blíží se k nám stopem. Po jeho setkání jsme šli do zahradní restaurace zchladit svá těla. Když se setmělo, šli jsme po značce až do Javorníku //Nechtěli jít do společenského zařízení kde se zpívalo - pozn. nepodepsaný autor// a za vsí odbočili kamsi k chatám. Nenašli místo v lese (protože byl obrostlý křovím) a tak spali 5 m od cesty. V noci sprchlo, ale teď je časné ráno 11 hodin a vyjasňuje se.
Jirka

Moc se nevyjasnilo. Tady je obrázek toho, co jsme celou cestu v pátek viděli kolem sebe:


Pršelo daleko hustěji, ale přes mlhu to nebylo vidět. Cestou jsme (asi díky mlze) na chvíli (asi 3 hodiny) chodili do kruhu, takže jsme si celkem pohodovou procházku mlhou, deštěm a větrem o pěkných pár kilásků prodloužili. Nakonec jsme přes Velkou Javořinu se zavřenou Holubyho chatou dorazili sešupem do Květné, kde jsme se já, Honza a Mára ubytovali na ubytovně. Jirka s Pavlem se mezitím najedli, na nás zbyly už jen langoše. Po jídle přijel Milan a šel s Jirkou a Pavlem spát na svah. My se na ubytovně osprchovali, Mára mě nezahřál a šli jsme spát. Myšák

Myšák zapomněl napsat, že jsme šli po naučné stezce, plné zajímavých rostlin a že se toho na naučné stezce mnoho naučil. Takže kilometrů nelitujem. My jsme spali v jakési rezervaci. Ráno jsme vstali a šli se vyvalit na kopec, čekat na osprchované BDPáky. Po jejich příchodu jsme zjistili, že ani po osprchování nezkrásněli. Maro byl nabit energií a síly měl na dobytí Mont Everestu. Ten tu však bohužel není a tak se spokojil s Velkým Lopeníkem, na kterém právě jsme a obědváme. Cestou byl Janáčkův pramen. Janáčkův proto, že smrdí jako Janáček. Teď chceme jít na Mikulčin vrch, kde by měla být otevřená hospoda. Aspoň to Laura říkala.
Jirka

Na vrchu nebyla hospoda, ale penzión rodinného typu a vypadal hodně snobsky. Ani do bazénu nás nepustili. Tak nám Máro nabídl pivo z vlastních zásob. A pak nám nezbylo než jít na občerstvení do motorestu. Cestou jsme potkali bufet - opět zavřeno a pak hospůdku s příjemnou číšnicí kde jsme dali pivo, kofolu a brambůrky. A takto občestveni jsme se vydali dál na cestu. Jirka se marně snažil udat černý kryptonit a prohrál pohár. Konečně jsme došli do kýženého motorestu Rasová. A právě ve chvíli kdy se tam dokodrcal autobus plný turistů z Prahy. Dali jsme večeři při poslechu místní country kapely a hlavní kytarista se tak zakoukl do Martina až mu z toho 2x praskla struna. A když jsme si dali poháry, tak nás pozval tančit na stůl. Otestovali jsme místní WC, nabrali vodu a odebrali se dál po zelené hledat nocleh.
Honza

Začalo se stmívat a tak jsme rychle chtěli najít místo na spaní. Zůstat v lesíku u silnice mně nebylo schváleno, tak jsme šli kousek dál do trávy. Místo nebylo moc rovný, ale bylo krytý od silnice, tak jsme se utábořili. Během noci nás ale překvapila invaze lesních mravenců. Nejvíc Pavla z Ostravy, který se utábořil blízko mraveniště a prý pak oka nezamhouřil, i když se ráno přesunul na jiné místo. Ale někteří z nás se myslím trochu vyspali.
Ráno jsme udělali oheň, vařili polévky, opékali špekáčky a Pavel nám udělal čaj z pravé máty.
Pak už jsme se vydali na cestu do Bojkovic, odkud nám jede vlak. Zvláštností je, že tam mají nové malé nádraží Bojkovice - město, kde staví rychlíky a na hlavním nádraží nestaví. Jo a ještě před Bojkovicema jsme prošli kolem zámečku Světlov.
A pak už jsme se rozjeli, já rychlíkem na Brno.
Vandr se mně líbil.
Milan